Norway

15. - 20. 5. 2015

Po stopách norských trollů

Projekt Výrobní technologie regionálních potravin se zaměřením na chov a welfare hospodářských zvířat se přehoupl do své druhé poloviny. Po prvních setkáních u nás a ve francouzském Bazas se v květnu 2015 uskutečnilo další projektové setkání v norské zemědělské škole v Skjetleinu. Tentokrát dostali příležitost i zaměstnanci ekonomického úseku, kteří jsou součástí projektového týmu; také i oni mohli získat cenné zkušenosti ze zahraničí.Hned po příletu nás na letišti vyzvedla Sonja, Češka, která již 30 žije let v Norsku a učí na skjetleinské škole. Její zkušenosti ze života v této severské zemi a poutavá vyprávění nás provázely celým pobytem. Abychom neztráceli čas a poznali co nejvíce z nádherné místní krajiny, vydali jsme se minibusem do hor po stopách trollů (Romsdal, Trollstigen a Geiranger).První noc na horské chatě daleko od lidí nám zpříjemnilo stádo pižmoňů, kteří se v této oblasti vyskytují a druhý den jsme již zdolávali slavnou Trolí stezku. Počasí nám ukázalo všechny své tváře - od sluníčka po déšť, kroupy a sněhové závěje, ve kterých se náš minibus zcela ztrácel. Obklopovaly nás hory s vodopády a naskýtal se nám nádherný výhled na jedinečné norské fjordy.

Po návratu z této úžasné cesty nás již čekali zástupci dalších partnerských škol z Francie a Portugalska a projektové setkání mohlo začít. V neděli 17. 5. se celá naše skupina vypravila do Trondheimu na oslavu národního svátku. Mohli jsme sledovat průvod, do kterého se vydali snad všichni místní Norové, nastrojeni do národních krojů či různých převleků. Tato sváteční neděle byla zakončena pozváním na kávu a typické norské pohoštění, které pro nás připravil norský učitelský pár a umožnil nám tak nahlédnout do běžného chodu rodiny.

Pracovní týden začal v skjetleinské škole ukázkami prezentací a prací na projektu. Následovala prohlídka školy, která byla kompletně modernizována. Mohli jsme obdivovat nejen nový kravín, jezdeckou halu, stáje, chlévy pro prasata, ovce a drůbež, ale i skleníky vytápěné bio energií z vlastních zdrojů či zahradní školku. Samozřejmě nesměla chybět ukázka Králičího hopu, který se nám stal inspirací již z předešlé návštěvy této školy.

Do programu bylo zahrnuto i pracovní setkání na školském úřadě, kde jsme byli přijati a pohoštěni zřizovatelem norské partnerské školy a seznámeni s jejich vzdělávacím systémem, který se od našeho podstatně liší.

V dalších dnech jsme měli příležitost nahlédnout do moderního zařízení na porážku dobytka, které jsme mohli navštívit za neuvěřitelně přísných hygienických opatření. Mohli jsme vidět, jak Norové velmi dbají na welfare zvířat, a to i v případě jejich porážky, která je prováděna co nejhumánnějším možným způsobem.

Během procházky k jezeru Kåttåtjønna jsme se seznámili s projektem Salamander na ochranu mloků a opět obdivovali vztah Norů k přírodě, kteří s ní na rozdíl od nás i jiných zemí "nebojují", ale žijí v souladu a harmonii.

Závěr našeho pobytu patřil návštěvě impozantní trondheimské katedrály Nidaros, která je nejúžasnější středověkou památkou v celé Skandinávii. Stavěla se skoro 300 let a je místem posledního odpočinku královské rodiny. Již po několik století je zakončením poutní cesty k ostatkům sv. Olava a od roku 1814 také svědkem všech korunovací v Norsku.

Poslední tečkou za naším malým norským dobrodružstvím byla procházka po nábřeží s barevnými dřevěnými a historickými domky, které byly postaveny na pilířích na vodě, kde se vyjímaly jako barevné korálky na niti. Není divu, že se staly součástí kulturního dědictví na seznamu UNESCO.

Domů jsme se sice vraceli unaveni, ale plni zážitků a dojmů a zase o nějakou tu zkušenost bohatší.

26. 9. - 3. 10. 2015

Norské dobrodružství

V rámci projektu Erasmus jsme se vydaly spolu s deseti vybranými studentkami 2. ročníků SZeŠ Lanškroun na týdenní návštěvu zemědělské školy ve Skjetleinu, poblíž města Trondheim v Norsku. Dobrodružství začalo už na při páteční cestě tam, kdy nám při přestupu v Oslu uletělo letadlo. Po zjištění, že všechny lety jsou až do pondělí obsazené, nám vážně hrozil nervový kolaps. Nakonec vše dobře dopadlo a my jsme se mohly pozdě večer ubytovat v kempu přímo na pláži, což jsme jako suchozemci vážně ocenily. Spolu s námi v Norsku byli studenti z Portugalska a Francie, takže se všichni mohli družit a mimo jiné zjistit, jak jsou na tom s angličtinou.

Během týdne jsme několikrát navštívily školu, snídali a obědvaly toastový chleba se sýrem a salámem a večeřely pizzu. Nedokážu si představit, jak trpěla labužnická francouzská výprava.

Škola je velmi moderně vybavena a přímo sousedí s internátem. Na rozdíl od našich děvčat nás učitelky naprosto uchvátil kapsář na mobilní telefony, kam si dobrovolně norští studenti odkládají své mobilní miláčky před začátkem každé hodiny.

Na školním statku se zabývají chovem dojeného skotu plemene norské strakaté, dále chovem koní, ovcí, prasat a 3000 kusů nosných slepic, takže jsou zde nesporně ohromné možnosti získávání praktických dovedností. Mile nás překvapilo muzeum dříve používané zemědělské techniky a různých pomůcek při zpracovaní mléka a masa.

Prohlédly jsme si Trondheim, byly uchváceny katedrálou Nidarosmen, kde končí asi 500 km dlouhá stezka poutníků. Navštívily jsme ještě další zemědělskou školu, byly jsme na biofarmě mléčného skotu, kde byly studentky nadšeny hlavně z dojícího robota a několika malých koťat. Dále jsme podnikly exkurzi do firmy Orkel , která patří ke světové špičce ve výrobě lisů na balíky. Podle slov sličné manažerky je možné sbalit do bílých kulatých balíků naprosto všechno.

Norsko je zemí lososů, proto jsme byli zavezeni do Gaula nature center, kde se dají ulovit největší lososi na světě, a proto je velmi populární mezi rybáři všech zemí. Příroda středního Norska se příliš neliší od té naší, jen zelenější a počasí více deštivé. Jejich tamní rčení zní: " Není špatného počasí, je jen špatně oblečený člověk". Myslíme si, že je toto norské moudro inspirativní také pro nás Čechy.